Jak si stanovit výzkumné otázky

Výzkumné otázky patří mezi klíčové prvky závěrečné práce, ale zároveň jsou jednou z oblastí, se kterou studenti často zápasí. 

Často se objevují otázky typu: Kolik jich mám mít? Musím je vůbec mít? Co to vlastně je ta výzkumná otázka...? V tomto článku si vysvětlíme, 

• k čemu výzkumné otázky slouží, 
• jak vznikají a 
• kdy je naopak lepší je nepoužívat.

Co jsou to výzkumné otázky?

Výzkumné otázky pomáhají rozčlenit proces řešení výzkumného problému.
Výzkumný problém (můžeš si pod ním představit takovou "díru na trhu") identifikujeme po zpracování teoretické části – tedy po zpracování rešerše dostupných zdrojů.

Velmi často platí, že zjištěný problém (tedy to, co v práci řešíme):

• je komplexní,

• nevede k němu jedna přímá cesta,

• lze ho řešit z více úhlů pohledu.

Právě tyto jednotlivé "cesty" nebo "úhly pohledu" představují dílčí problémy, na které se můžeme ptát. A každá taková otázka je jedna výzkumná otázka.

Výzkumný problém vs. výzkumné otázky

Je důležité rozlišovat tyto dva pojmy:

• Výzkumný problém je to, co chybí, co není dořešeno nebo není dostatečně prozkoumáno = "co?"

• Výzkumné otázky se ptají na kroky, kterými se k řešení tohoto problému dostaneme = "jak?"

Kdy výzkumné otázky používat? A kdy už ne?

Výzkumné otázky nejsou povinné v každé práci. Používají se tehdy, když:

• je problém složitější,

• řešení musí probíhat v několika krocích,

• pracujete s daty, vztahy, proměnnými nebo návrhy řešení.

Výzkumní otázky neopak nemusí dávat smysl, pokud:

• práce má čistě popisný nebo přehledový charakter,

• cíl práce lze splnit jedním jasně definovaným postupem.

Pamatujte, že výzkumné otázky se nepíší, "protože se to dělá", ale proto, že nám pomáhají strukturovat práci.

Typy výzkumných otázek

V odborných pracích se nejčastěji setkáte se čtyřmi základními typy výzkumných otázek.

1. Explorační výzkumné otázky

Používají se tehdy, když:

• je téma nové,

• není o něm dostatek informací,

• je potřeba shromáždit primární data.

Příklad:
Jaké jsou aktuální možnosti využití kvantových technologií v předpovídání účinků léčiv?

Cíl:
Zmapovat určitou oblast, zjistit, co se o tématu ví a kde jsou jaké mezery.

2. Popisné výzkumné otázky

Jsou vhodné pro témata, která:

• jsou již identifikována,

• ale zajímá nás jejich stav, vývoj nebo rozsah.

Příklad:
Jak se změnil přístup k psychosomatice za posledních 20 let?

Cíl:
Popsat realitu, trendy nebo změny v čase.

3. Explanační (vysvětlující) výzkumné otázky

Tyto otázky se zaměřují na:

• vztahy mezi proměnnými,

• příčiny a souvislosti.

Příklad:
Existuje korelace mezi úbytkem biodiverzity a intenzivním používáním průmyslových hnojiv?

Cíl:
Vysvětlit vztah mezi proměnnými a určit jeho směr či sílu.

4. Predikující výzkumné otázky

Používají se, pokud práce:

• navrhuje řešení,

• předpovídá budoucí vývoj,

• optimalizuje procesy nebo systémy.

Příklad:
Jak by se měl změnit přístup k využívání AI ve výuce?

Cíl:
Navrhnout optimální řešení nebo předpovědět budoucí stav na základě dat.

Shrnutí

• Výzkumné otázky rozdělují komplexní problém na jednotlivé (lépe řešitelné) části

• Nevznikají náhodně, ale až po zpracování rešerše

• Nejsou povinné v každé práci

• Existuje několik typů – explorační, popisné, explanační a predikující

• Smyslem není jejich počet, ale jejich funkčnost

Dobře položené výzkumné otázky ti výrazně usnadní psaní praktické části i obhajobu práce.