Jak si rozplánovat psaní

Vytvoření vnitřního plánu na sepsání ať závěrečné práce je důležité. Základem je ale zjistit, jaké oficiální termíny nastavuje škola. Podle nich si pak můžeš nastavit své vlastní termíny, které ti budou vyhovovat. Často se totiž ukáže, že není pravda, že by se na bakalářce/diplomce začínalo pracovat vždy až ve 3. (resp. 5.) ročníku. Na některých školách se musí začít i o rok dříve, jinde studenti nemají zadané téma ještě na začátku posledního ročníku. Proto je dobré orientační plán přizpůsobit vlastní situaci.

Následující rozvrh je určen pro ty, kteří mají téma jasné už od konce 2. (u Mgr. studia 4.) ročníku a práci odevzdávají do konce května. Pokud to máš jinak, může ti sloužit jako vodítko, díky němuž si odhadneš, kolik času zabere která část.

Vnitřní termíny = klíč k úspěchu

Plán je jako mapa – nevadí, když z ní občas sejdeš, hlavní je po ní zase vrátit se zpět. "Vnitřní termíny" ti pomohou držet směr. Spoléhat se jen na vedoucího se nemusí vyplatit, protože vedení studentů není jeho jediná náplň práce, má mnoho dalších povinností a někdy se ti nemusí věnovat tak intenzivně, jak bys potřeboval/a.

Podzim: osnova a teoretická část

V září se zaměř na osnovu práce. Tím, že si už zpracuješ osnovu, získáš rámec, kterého se pak můžeš držet.

Od října po poloviny prosince se věnuj zpracování teoretické části.

Dej si cíl, že teoretickou část budeš mít zpracovanou do Vánoc. Seznam s tím vedoucího, určitě bude rád. Hodně vedoucích tráví vánoční večery pročítáním textů svých diplomantů (ne že by to bylo to jediné, co dělají). Poslat víceméně "poslední" verzi teoretické části před odjezdem na vánoční prázdniny je tak skvělá volba. Budeš mít dobrý pocit, že jsi pomyslný míček odpinkl/a na stranu vedoucího. Pokud vedoucí bude mít čas podívat se na tvůj výstup přes svátky, po novém roce dostaneš zpětnou vazbu a budeš vědět, jak na tom jsi – co případně předělat / doplnit / a nebo v nejlepším případě, že máš hotovo a můžeš se soustředit na zkouškové.

Pozor na zkouškové období

Ano, tohle dost záludné období. Spousta studentů si říká, že s prací na bakalářce začne po Novém roce, protože je přeci ještě spousta času. A ejhle – s novým rokem přichází zkouškové. Nezapomeň na to a počítej s tím, že minimálně během ledna na práci sáhneš úplně minimálně. Vyhraď si tento čas na studium a skládání zkoušek a zápočtů. Během zkouškového zjistíš, jak je fajn mít aspoň tu teoretickou část napsanou.

Jaro: praktická část

Po zkouškovém období znovu najeď do režimu psaní a zaměř se na praktickou část. Hodně záleží na tom, jak budeš mít praktickou část náročnou. Nelze jednoznačně říct, že by praktická část společenskovědních předmětů byla lehčí než u technických a přírodovědných oborů. Tuto otázku nejlépe zkonzultuj se svým vedoucím. Může se stát, že budeš provádět měření v laboratoři, vyhradíš si 14 dní na laboratorní experimenty a dalších 14 dní na sepsání výsledků. Na konci experimentu zjistíš, že se něco pokazilo a problém je na světě. Vždy si nechej zálohu alespoň 14 na případné dodělávky.

Finální úpravy

Praktickou část bys měl/a mít (v ideálním světě) hotovou alespoň měsíc před odevzdáním. Většinou nikdy nic nejde přesně podle plánu (opakování zkoušky, nemoc…), proto je nanejvýš důležité počítat se zálohou. Řekni si, že práci chceš mít dopsanou měsíc před odevzdáním. Protože když vše dokončíš i týden před odevzdáním, pořád to znamená, že máš ještě několik dní pro konzultaci s vedoucím a dodělání finálních úprav. Finální formátování bys také neměl/a podcenit, protože někdy se může pěkně časově natáhnout (zvlášť pokud šablona práce není úplně dokonalá).

Plán se může měnit, a to je v pořádku. Ale mít harmonogram je vždycky lepší. A pokud potkáš někoho, kdo tvrdí, že práci zvládl za 14 dní – zaposlouchej se, jestli mluví o procesu, nebo o výsledku. Dobrá práce totiž nevzniká během pár nocí.